„… je také rusofobní vidění postavené na esencialismu a na zobecňování. Esencialismus znamená důraz na údajnou obecně platnou (neměnnou) podstatu či charakteristiku Ruska jako státu, kultury nebo civilizace. Jeden prvek – řekněme autoritářství doma a agrese navenek – je chápán jako vypovídající o podstatě Ruska mimo čas a prostor.“
„Nakonec každý, i průměrný propagandista, píárista ví, že jediná účinná propaganda je ta, která jako propaganda vůbec nevypadá. Jinak řečeno: „Nejlepší PR nezanechává žádnou stopu“.“
Nejsme malé děti! Pamatujete si to heslo, kterým se dělníci v pražské ČKD v roce 1989 postavili proti marazmatickému režimu jedné státostrany? Přesto dnes lidé jako například Jiří Pehe, který patří celé roky k českým „opinion makerům“, píše, že Češi se chovají jako zakomplexovaní teenageři, kteří se bouří proti svým úspěšným (západním) rodičům a propadají vlastní podprůměrnosti.
V roce 1922 byly zrušeny zákony proti gayům a lesbám z dob carismu. Mnozí z nich později vzpomínali, že považovali bolševickou revoluci za příležitost, jak žít svobodněji. Zároveň došlo k prvním svatbám osob stejného pohlaví, třebaže k nim bylo nutné získat povolení od soudu. Některé LGBT osoby také začaly otevřeně působit v politice.
Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.
Ruské státní televize se věnují tématu sto let od říjnové revoluce hned několika historickými seriály a dokumenty s nejrůznějším zaměřením. Zajímavě přitahuje nyní pozornost Lev Trockij, jehož jméno bylo v SSSR celé roky tabu.
Před sto lety bolševici v Rusku sebrali moc ležící na ulicích Petrohradu a převzali moc nad Ruskem. Začala říjnová revoluce, třetí z revolucí ruského revolučního cyklu, který začal už v roce 1905. Kruh se uzavřel a Rusko se stalo první zemí na světě, kde se marxistická teorie kritiky moderního kapitalismu začala uvádět do konkrétní praxe.
Jeví se jako reálné, že levicovým subjektům zůstali kmenoví voliči, ale obě strany přišly o protestní voliče a o ty voliče, kteří ideové ukotvení mají velmi slabé a část reaguje až na předvolební „nabídky“ od různých stran. Do budoucnosti to však znamená, pokud dosavadní trend bude pokračovat, ještě více problémů. Oba levicové subjekty také trpí obsahovou vyprázněností svých koncepcí.
