Kapitola sama pro sebe je nejujetější text celého souboru, závěrečná „studie“ Miroslava Vodrážky nazvaný Hudbou proti transcendentistickým dějinám. Vodrážka si hned v úvodu stěžuje na „útoky různých kritiků ÚSTRu směřující proti svobodě zkoumání“, které se podle něj nesou v duchu výtky, že „badatelé nemají správnou vědeckou ‚metodiku‘ zkoumání“. Hodlá proto ve věci „metodiky“ stavět na pevných základech a přichází s metodou inspirovanou „novými vědeckými poznatku týkajícími se enterického nervového systému“.
Což si zahejtovat?